|
|
Studium kontaminace zalesněných oblastí v ČR rtutí
Trávníčková, Gabriela ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce se zabývá problematikou rtuti v životním prostředí. Zaměřuje se na stanovení koncentrace celkové rtuti v jedlých houbách a v půdě ve 12 lokalitách v oblasti Jeseníků. Pro stanovení obsahu rtuti byl využit jednoúčelový absorpční spektrometr AMA 254. Lokality, kde proběhlo vzorkování, byly rozděleny na 6 míst se smrkovým porostem a na 6 míst s bukovým porostem. Závislost mezi druhem porostu a množstvím naakumulované rtuti v hřibech nebyla nalezena. Na reprezentativním vzorku hřibu žlutomasém, který byl nalezen v každé lokalitě, bylo zjištěno, že čím vyšší je množství rtuti v hřibu, tím nižší je množství rtuti v půdě. Houby jsou tedy schopny naakumulovat rtuť z okolního prostředí. Mohou se tak stát potenciálním zdrojem intoxikace při jejich požití. Mobilita těžkých kovů v půdě je závislá na mnoha půdních vlastnostech (pH, obsah uhlíku, síry). Kovy tvoří v prostředí s nižším pH rozpustnější sloučeniny. Půdní pH bylo velmi nízké a čím nižší bylo pH půdy, tím vyšší byla koncentrace rtuti v půdě. Tato skutečnost mohla být podpořena kyselými spady. Závislost mezi obsahem rtuti a obsahem uhlíku v půdě potvrdila, že uhlík má schopnost vázat rtuť, Čím vyšší bylo množství uhlíku v půdě, tím vyšší bylo i množství rtuti.
|
|
|
Sekvestrace půdní organické hmoty pod listnáči a jehličnany na půdách různého stáří
Hüblová, Lucie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Půdní organická hmota (POH) je jednou z významných složek půdy. Napomáhá zajišťovat dostatek živin pro rostliny i půdní organismy, podílí se na tvorbě půdní struktury a zadržování vody v půdě. POH je tvořena organickou hmotou (OH) rostlinného i živočišného původu v různém stádiu rozkladu. Skládá z několika složek zvaných frakce, které se mezi sebou liší citlivostí k rozkladu. Mezi základní frakce patří: (1) volná partikulovaná organická hmota (FPOM) a (2) OH různými způsoby vázaná na minerální složky půdy (MAOM) - OH v makro- a mikroagregátech a OH vázaná na prach a jíl (S+C). Předpokládá se, že během vývoje půdy se frakce MAOM nasytí C a nedochází u nich už nadále k jeho dalšímu ukládání. Jiné frakce, zejména FPOM, které byly původně minoritní, se tak stávají při ukládání OH v půdě důležitějšími a množství C v nich vázané se postupně zvyšuje. Je však nedostatek studií, které by tento předpoklad testovaly. V této práci jsem studovala hypotézu, že půdy v různém stádiu vývoje se budou lišit v množství C uloženém v jednotlivých frakcích. Tento rozdíl bude navíc záviset na druhu stromu a efekt druhu stromu a stáří půdy nebude vždy aditivní. Tuto hypotézu jsem ve své práci otestovala pomocí studia zásoby C v půdě a množství C v jednotlivých frakcích na dvou typech půd různého stáří - zrekultivovaných...
|
|
|
Structure and function of microbial communities of montane spruce forest
Štursová, Martina ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Uhlík, Ondřej (oponent) ; Slaninová Kyselková, Martina (oponent)
Struktura a funkce půdních mikrobiálních společenstev horských smrčin Martina Štursová Abstrakt Jehličnaté lesy jsou prostorově různorodé a představují důležitý ekosystém, který při současném klimatu slouží k zachycování uhlíku a jeho velké množství uchovává ve stojící živé biomase nebo v půdní organické hmotě. Tvorba organické hmoty skrze rozklad mrtvé biomasy a přeměny organických sloučenin vyloučených do rhizosféry je primárně zprostředkována mikrobiálním společenstvem lesní půdy. Přes vzrůstající znalosti o složení těchto půdních společenstev, se málo ví o mikrobech, kteří jsou zodpovědní za tyto procesy přeměny, o faktorech které ovlivňují tato společenstva nebo o jejich odpovědi na zvětšující se množství velkých disturbancí. Studie zahrnuté v této dizertační práci se podílí na doplnění zmíněných chybějících informací. Studie byly provedeny v neobhospodařovaných smrkových lesích nejvyšších poloh NP Šumava a to jak v nenarušených oblastech, tak v prostorech s různou dobou rozvoje od kůrovcové kalamity. Kombinace metod zahrnujících kultivace hub, měření enzymových aktivit, nebo NGS sekvenování byly použity k popisu mikrobiálních společenstev, jejich rozmístění v prostoru a čase a faktorů, které ovlivňují tato půdní společenstva jak v nenarušeném lese, jakož i jejich odpověď na velkou disturbanci....
|
|
|
Distribuce rtuti v půdách v okolí současných i historických zdrojů emisí rtuti
Petlachová, Zuzana ; Navrátil, Tomáš (vedoucí práce) ; Tejnecký, Václav (oponent)
Tato diplomová práce poskytuje přehled distribuce rtuti v okolí historických i současných zdrojů znečištění. Byly vybrány lokality v okolí Českého krasu, které jsou charakteristické emisními zdroji. Jednalo se o železárny, vápenky a cementárny. Vybranými lokalitami byl Králův Dvůr, Radotín a Hrádek u Rokycan. Z těchto lokalit byly odebrány půdní vzorky z organických a minerálních horizontů, které byly podrobeny analýzám. Průměrná koncentrace Hg v organických horizontech byla 288 µg.kg-1 rtuti. Horizonty A obsahovaly průměrně 241 µg.kg-1, antropogenní horizonty M 287 µg.kg-1 a nejméně rtuti bylo obsaženo v horizontech B (56 µg.kg-1). Byly zkoumány vztahy mezi rtutí a půdními komponentami. Byl potvrzen silný vztah rtuti k půdní organické hmotě, ale i vztah k síře. Analyzované vzorky potvrdily původ rtuti z atmosférické depozice, nikoliv uvolňováním z geologického podloží. Naměřená vysoká koncentrace oxalátem extrahovatelného hliníku, železa a manganu byla důsledkem uvolnění z podloží. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Molecular biology of soil fungi participating in litter decomposition in forest ecosystems
Voříšková, Jana
V lesních ekosystémech vstupuje významná část uhlíku do půdy ve formě rostlinného opadu. Dekompozice opadu a půdní organické hmoty je proto důležitým procesem ovlivňujícím bilanci živin a toky uhlíku v půdě. Houby jsou v terestrických ekosystémech pokládány za nejvýznamnější rozkladače a to díky své schopnosti produkovat řadu extracelulárních enzymů, které jim umožňují rozkládat biopolymery. I když houby zastávají klíčovou roli v procesu dekompozice, jen málo je známo o struktuře a diverzitě jejich společenstev a jejich přesná funkce v lesních půdách zůstává mnohdy nejasná. Tato disertační práce byla zaměřena na charakterizaci houbových společenstev v lesních půdách a jejich schopností týkajících se dekompozice rostlinného opadu. Součástí této práce bylo vypracovat metodiku pro podrobnou analýzu komplexních mikrobiálních společenstev a využít ji pro analýzu environmentálních vzorků. Dále se podařilo kvantifikovat diverzitu genu pro exocelulázu v půdním vzorku. Výsledky této práce ukázaly, že struktura mikrobiálního společenstva se liší mezi horizonty lesního půdního profilu. Významné rozdíly ve složení společenstva byly pozorovány mezi DNA a RNA komunitou navzdory jejich podobné diverzitě. Několik mikrobiálních taxonů vysoce abundantních v RNA vykazovalo jen velmi nízkou abundanci v DNA, což...
|
|
|
Studium kontaminace zalesněných oblastí v ČR rtutí
Trávníčková, Gabriela ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce se zabývá problematikou rtuti v životním prostředí. Zaměřuje se na stanovení koncentrace celkové rtuti v jedlých houbách a v půdě ve 12 lokalitách v oblasti Jeseníků. Pro stanovení obsahu rtuti byl využit jednoúčelový absorpční spektrometr AMA 254. Lokality, kde proběhlo vzorkování, byly rozděleny na 6 míst se smrkovým porostem a na 6 míst s bukovým porostem. Závislost mezi druhem porostu a množstvím naakumulované rtuti v hřibech nebyla nalezena. Na reprezentativním vzorku hřibu žlutomasém, který byl nalezen v každé lokalitě, bylo zjištěno, že čím vyšší je množství rtuti v hřibu, tím nižší je množství rtuti v půdě. Houby jsou tedy schopny naakumulovat rtuť z okolního prostředí. Mohou se tak stát potenciálním zdrojem intoxikace při jejich požití. Mobilita těžkých kovů v půdě je závislá na mnoha půdních vlastnostech (pH, obsah uhlíku, síry). Kovy tvoří v prostředí s nižším pH rozpustnější sloučeniny. Půdní pH bylo velmi nízké a čím nižší bylo pH půdy, tím vyšší byla koncentrace rtuti v půdě. Tato skutečnost mohla být podpořena kyselými spady. Závislost mezi obsahem rtuti a obsahem uhlíku v půdě potvrdila, že uhlík má schopnost vázat rtuť, Čím vyšší bylo množství uhlíku v půdě, tím vyšší bylo i množství rtuti.
|
|
|
Structure and function of microbial communities of montane spruce forest
Štursová, Martina ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Uhlík, Ondřej (oponent) ; Slaninová Kyselková, Martina (oponent)
Struktura a funkce půdních mikrobiálních společenstev horských smrčin Martina Štursová Abstrakt Jehličnaté lesy jsou prostorově různorodé a představují důležitý ekosystém, který při současném klimatu slouží k zachycování uhlíku a jeho velké množství uchovává ve stojící živé biomase nebo v půdní organické hmotě. Tvorba organické hmoty skrze rozklad mrtvé biomasy a přeměny organických sloučenin vyloučených do rhizosféry je primárně zprostředkována mikrobiálním společenstvem lesní půdy. Přes vzrůstající znalosti o složení těchto půdních společenstev, se málo ví o mikrobech, kteří jsou zodpovědní za tyto procesy přeměny, o faktorech které ovlivňují tato společenstva nebo o jejich odpovědi na zvětšující se množství velkých disturbancí. Studie zahrnuté v této dizertační práci se podílí na doplnění zmíněných chybějících informací. Studie byly provedeny v neobhospodařovaných smrkových lesích nejvyšších poloh NP Šumava a to jak v nenarušených oblastech, tak v prostorech s různou dobou rozvoje od kůrovcové kalamity. Kombinace metod zahrnujících kultivace hub, měření enzymových aktivit, nebo NGS sekvenování byly použity k popisu mikrobiálních společenstev, jejich rozmístění v prostoru a čase a faktorů, které ovlivňují tato půdní společenstva jak v nenarušeném lese, jakož i jejich odpověď na velkou disturbanci....
|
|
|
Stav půdního organického uhlíku a změny půdní organické hmoty na Novohradsku
BOROVKA, Jan
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení obsahu půdního organického uhlíku na Novohradsku. Půdní organický uhlík byl sledován v jeho stabilní (SOC) a labilní (WSOC) formě, dále byla sledována celková zásoba půdního organického uhlíku (Cpool). Tyto půdní parametry byly určovány v půdách z různých typů krajinného pokryvu (les, orná půda, trvalý travní porost) v zájmovém území tvořeném povodími Paseckého, Bedřichovského, Váčkového a Veverského potoka. Statisticky zpracovávána a následně porovnávána byla data získaná z let 2001, 2007 a 2014. Ze zjištěných výsledků je patrný vliv odlišného využívání území na množství půdního organického uhlíku. Obecně vyšší množství bylo prokázáno v půdách trvalých travních porostů a lesních půdách, nižší v půdách orných. Z porovnání časového vývoje je patrný trend nárůstu množství stabilní frakce půdního organického uhlíku ve všech kategoriích půdního pokryvu během celého sledovaného období. Opačný trend, tedy trend kontinuálního poklesu v průběhu celého sledovaného období ve všech kategoriích půdního pokryvu, vykazuje labilní frakce půdního organického uhlíku. Lze tedy konstatovat, že díky nižším ztrátám labilní frakce půdního organického uhlíku dochází k nárůstu zásoby stabilní frakce půdního organického uhlíku v lesních půdách, orných půdách i půdách trvalých travních porostů.
|
|
|
Combination of biochemical and high-throughput-sequencing approaches to study the role of Antinobacteria and fungi in the decomposition of plant biomass
Větrovský, Tomáš ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Slaninová Kyselková, Martina (oponent) ; Tomšovský, Michal (oponent)
Odumřelá rostlinná biomasa je klíčovým zdrojem uhlíku v pevninských ekosystémech, a proto je její rozklad významný pro koloběh tohoto prvku na zemi. Mezi nejvýznamnější rozkladače jsou řazeny především houby, a to zejména díky schopnosti produkovat vysoce účinné oxidativní a hydrolytické enzymy. Mnoho současných prací dále ukazuje, že kromě hub mohou být dalšími důležitými rozkladači celulózy a lignocelulózy také bakterie, zejména zástupci kmene Actinobacteria. Tato disertační práce je zaměřena na zhodnocení role hub a aktinobakterií při rozkladu odumřelé rostlinné biomasy. V rámci jejího řešení byly nejdříve zkoumány mechanismy tohoto rozkladu, týkající se především rozkladu hlavních komponent lignocelulózy: celulózy, hemicelulóz a ligninu, pomocí extracelulárních enzymů. U saprotrofní houby Fomes fomentarius byl důkladně popsán enzymový aparát a to jak in vitro, tak in vivo. Schopnost produkce hydrolytických enzymů byla dále testována u aktinobakterií izolovaných z půdy a u vybraných kmenů byly provedeny experimenty sledující osud polysacharidů a ligninu v průběhu jejich dekompozice. Aby bylo možno objasnit úlohu rozkladačů lignocelulózy v komplexních prostředích, jako je půda, bylo zkoumáno jejich zastoupení ve společenstvech hub a bakterií se speciálním zaměřením na aktinobakterie. K dosažení...
|
|
|
Distribuce rtuti v půdách v okolí současných i historických zdrojů emisí rtuti
Petlachová, Zuzana ; Navrátil, Tomáš (vedoucí práce) ; Tejnecký, Václav (oponent)
Tato diplomová práce poskytuje přehled distribuce rtuti v okolí historických i současných zdrojů znečištění. Byly vybrány lokality v okolí Českého krasu, které jsou charakteristické emisními zdroji. Jednalo se o železárny, vápenky a cementárny. Vybranými lokalitami byl Králův Dvůr, Radotín a Hrádek u Rokycan. Z těchto lokalit byly odebrány půdní vzorky z organických a minerálních horizontů, které byly podrobeny analýzám. Průměrná koncentrace Hg v organických horizontech byla 288 µg.kg-1 rtuti. Horizonty A obsahovaly průměrně 241 µg.kg-1, antropogenní horizonty M 287 µg.kg-1 a nejméně rtuti bylo obsaženo v horizontech B (56 µg.kg-1). Byly zkoumány vztahy mezi rtutí a půdními komponentami. Byl potvrzen silný vztah rtuti k půdní organické hmotě, ale i vztah k síře. Analyzované vzorky potvrdily původ rtuti z atmosférické depozice, nikoliv uvolňováním z geologického podloží. Naměřená vysoká koncentrace oxalátem extrahovatelného hliníku, železa a manganu byla důsledkem uvolnění z podloží. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.